Bezděz

Královský Bezděz patří k nejpozoruhodnějším gotickým evropským památkám. Nechal jej vybudovat ve druhé polovině 13. století Přemysl Otakar II. Po jeho smrti se ironií osudu hrad stal roku 1279 vězením pro jeho osmiletého syna a následníka trůnu Václava II. Poručník Ota Braniborský pak nechal odtud kralevice odvézt do Žitavy a do Branibor.
Bezděz často měnil majitele. Oblíbil si jej také například Karel IV., v jehož době došlo k založení Velkého rybníka (dnešního Máchova jezera). V 17. století proslulý vojevůdce Albrecht z Valdštejna uvažoval o vybudování důkladné vojenské pevnosti na Bezdězu. Tento záměr nakonec nebyl realizován. Vznikl zde benediktýnský klášter a Bezděz se stal cílem četných poutí ke zdejší monserattské Madoně. Od 18. století, po zrušení kláštera, byl hrad zničen vojsky a začal chátrat.
Nejpůsobivějším prostorem objektu je dnes hradní kaple. K horní části hradu patří i dřívější královský palác. Zachovaly se cenné stavební detaily - zbytky kleneb, krbů, portálů apod. Dominantou hradu je charakteristická velká věž s vyhlídkovou místností.