Thursday, May 01, 2008

Zámek Jezeří

Původně středověký hrad, vystavěný pány ze Rvenic roku 1365, byl Mikulášem Hochhauserem z Hochhausu v polovině 16. století upraven na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře byl konfiskován
V roce 1623 ho koupil rod Lobkowiczů. Bohužel po požáru v roce 1649 byl ve velice špatném stavu a proto musel projít celkovou rekonstkukcí. Tak se ze středověkého hradu stal barokní zámeček. Svoji nynější podobu však získal až po druhém požáru v roce 1713. Nová zámecká budova byla postavena ve stylu vrcholného baroka na půdorysu písmene „H“. Ze zámeckých interiérů vynikají prostory „piana nobile“, jídelny, malého a velkého salónu a především velkého oválného sálu, který byl roku 1802 upraven na zámecké divadlo. V této době byl zámek významným kulturním a společenským centrem, navštěvovaným známými osobnostmi tehdejšího kulturního života (Johann Wolfgang Goethe a Ludwig van Beethoven).
Součástí areálu bylo unikátní arboretum (dolní zámecký park) s mnoha druhy exotických dřevin, které však bylo z části zničeno z důvodu povrchové těžby hnědého uhlí.

Monday, April 07, 2008

Buchlovice

Barokní zámek postavený na způsob italské vily na přelomu 17. a 18. století představuje ojediněle řešený architektonický komplex dvou samostatně stojících půlkruhových budov s čestnými dvory, hlavního dolního zámku a horního hospodářského stavení zvaného Flóra. Tato honosná stavba byla vybudována patrně podle plánů architekta Domenica Martinelliho. Po jeho odchodu do Říma roku 1705 byla stavba zřejmě dokončena moravským architektem Mořicem Grimmem.
Bohatá štuková výzdoba zámeckých prostor s kamenickými prvky byla provedena Baltazarem Fontanou. Na sklonku 19. století a počátkem 20. století byl zámek citlivě upraven architektem D. Feyem na reprezentační sídlo diplomata rakousko-uherského mocnářství Leopolda Berchtolda.
Zámek i park byl obohacen sochařskou výzdobou a dalšími architektonickými prvky. Původní barokní zahrada italského terasovitého charakteru byla počátkem 19. století rozšířena o rozsáhlý anglický park s početnými výsadbami domácích a cizokrajných dřevin, které v současnosti představují jednu z nejvýznamnějších dendrologických sbírek v českých zemích.
V závěru parku stojí pavilon fuchsií, jejichž sbírka je chloubou buchlovického zámeckého zahradnicví.

Monday, March 17, 2008

Kunštát

Kunštát
Původně středověký hrad získal svoji současnou podobu přestavbami v polovině 16. století a dále v letech 1678–1680. První písemná zmínka o hradu na místě dnešního kunštátského zámku pochází z roku 1280, avšak unikátní objev nádvorního průčelí původního pozdně románského hradního paláce dokládá založení hradu již v 1. polovině 13. století. Jeho stavebníkem byl Kuno, po němž sídlo i městečko založené v podhradí získalo své pojmenování.
Páni z Kunštátu drželi panství do roku 1521, z nichž nejslavnější člen rodu, český panovník Jiří z Kunštátu a Poděbrad, vlastnil Kunštát v letech 1427–1464. Posledními šlechtickými držiteli zámku byli v letech 1901-1945 hrabata Coudenhove-Honrichsové.
Jednotlivé přestavby zcela nesetřely předchozí umělecké slohy. Proto lze dnes velice dobře sledovat stavební dějiny tohoto šlechtického sídla od doby pozdně románské po klasicismus. Hodnotný komplex zámeckých budov je obklopen parkem, zařízeným v 17. století a ve století následujícím rozšířeným na celé zámecké návrší.

Sunday, March 16, 2008

Javorník - Jánský vrch

Javorník - Jánský vrch
Zámek nad městem Javorníkem patří k nejzachovalejším objektům tohoto druhu v moravském Slezsku. Na jeho místě stával gotický hrad, o němž pochází první zmínka z roku 1307. Někdy v druhé polovině 14.století jej získali vratislavští biskupové a na zlomu 15. a 16.století přestavěli v renesanční zámek. Ten pak drželi až do roku 1945. Přestavbu dokončil biskup Jan Thurzo, a vytvořil si zde druhou rezidenci. Na jeho knížecím dvoře pobývali četní učenci té doby, mezi nimi patrně i Mikuláš Koperník.
Za uměnímilovného biskupa hraběte Gottharda F. Schaffgotsche se zámek stal střediskem hudební kultury. Od roku 1769 tu působil slavný skladatel Karel Ditters z Dittersdorfu, který na Janském vrchu vytvořil utvořil proslulou zámeckou kapelu.
Poslední zbytky starých hradních opevnění byly odstraněny za biskupa Kristiána Hohenlohe-Bartensteina (1796-1817) a objekt získal dnešní podobu.

Monday, March 10, 2008

Bučovice

Bučovice
Stavebníkem "perly Moravy" byl poslední příslušník starobylého rodu, pan Jan Šembera z Boskovic. Zámek je vystavěn na uměle upraveném území vymezeném zdí s nárožními bastiony, obklopeném původně vodním příkopem. Toto "opevnění" se z větší části dochovalo spolu s torzem předzámčí, se zámkem a s okrasnou zahradou, upravenou podle ideálního projektu v letech 1961 až 1962. Vznik šlechtického obydlí a jeho výzdoby ohraničují zhruba roky 1575 až 1584. Koncepci architektury a její výzdoby vypracoval Jacopo Strada, činný na císařských dvorech ve Vídni a v Praze. Jeho představy uskutečnili umělci převážně italského původu nebo v Itálii vyškolení.
Kromě architektury se bučovický zámek honosí umělecky náročně vyzdobenými interiéry se štukovými a malovanými ornamenty, symboly, postavami a výjevy ze starověkých dějin a z antické mytologie. Nástropní malby v Zaječím sále znázorňují "obrácený svět", v němž zvířata jednají jako lidé. Nástěnné malby v zámecké kapli, dokončené roku 1637, zobrazují výjevy ze života P.Marie a Ježíše Krista. Na nádvoří upoutává pozornost sousoší s figurou Baccha ve vrcholu, jež původně tvořilo střed kašny z roku 1635.
Po smrti Jana Šembery roku 1597 připadl zámek jeho dceři Kateřině, provdané za Maximiliána z Lichtenštejna. Tak se Lichtenštejnové stali pány na Bučovicích. Ty pak přestaly být sídelním místem a do zámku byla umístěna ústřední hospodářská správa.

Monday, March 03, 2008

Velké Losiny

Velké Losiny
Pravděpodobně v průběhu 14.století vznikla vodní tvrz, která stála v místech dnešního zámku.
Původně zeměpanský majetek se dostal koncem 15. století do držení významného šlechtického rodu pánů ze Žerotína. Bohatý Jan ze Žerotína nechal v 80. letech 16. století vybudovat renesanční zámek s arkádami, jehož dominantu tvoří osmiboká věž. Úrovní architektonického řešení náleží zámek mezi sta vební perly moravské renesance. Koncem 17.století bylo vybudováno dvoupodlažní křídlo, které z jižní strany uzavřelo nádvoří zámku. V 80.letech 17.století probíhaly i v místnostech zámku inkviziční procesy, při kterých bylo na hořící hranice posláno mnoho nevinných obětí. Období působení inkvizitora Bobliga z Edelstadtu se stalo nejtragičtejší kapitolou historie severní Moravy. V roce 1802 prodali zadlužení Žerotínové velkolosinské panství Lichtenštejnům, kteří až do roku 1945 užívali zámek jako příležitostné letní sídlo.
Interiéry nesou pečeť doby od renesance až po klasicismus. Opravdovým klenotem mezi zámeckými interiéry je rytířský sál s renesančním kasetovým stropem. K vybavení místnosti patří majolíková kamna z roku 1589, renesanční příborník a na stěnách visí vzácné kožené tapety. V dalších místnostech je mimo jiné vystavena sbírka tapisérií ze 17.století a sbírka zbraní. Zámecká kaple má pozoruhodnou freskovou výzdobu od významného malíře moravského baroka Jana Kryštofa Handkeho. Hluboký zážitek nabízí prohlídka zámecké galerie s obrazy nejvýznamnějších evropských malířských škol. Na místě barokní zahrady, jejíž torzo sochařské výzdoby se dochovalo, byl od počátku 19.století vytvářen krajinářský park, který se z části zachoval dodnes.

Tuesday, February 26, 2008

Veveří

Veveří
Jeden z nejrozsáhlejších a bohužel v současné době také i nejvíce zanedbaných hradních areálů u nás vznikal postupně během téměř osmisetleté historie. Původně zřejmě malý lovecký hrádek či pouze dvorec moravských markrabat je v pramenech poprvé připomínán roku 1213.
Veveří jako opravdový kamenný hrad vzniká pravděpodobně až na popud krále Přemysla Otakara II. nedlouho po polovině 13. století. Mimo jiné jako místo královského dohledu nad osídlováním území vzhůru proti toku řeky Svratky. Král tu tehdy také věznil a i popravoval své význačné politické odpůrce. Velmi výrazně byl hrad - v podstatě do dnešního rozsahu – rozšířen po polovině století 14. za vlády moravského markraběte Jana Jindřicha (mladšího bratra císaře Karla IV.), který z Veveří učinil jedno ze svých hlavních sídel.
V letech 1942 – 1945 bylo Veveří říšskou brannou mocí zabaveno pro potřeby jednotek SS. Tento fakt je dodnes půdou pro mnoho tajemných a temných legend a báchorek.
Po válce je Veveří nakrátko opět zpřístupněno veřejnosti, ale na počátku 50.let je rozsáhlý hradní areál velmi necitlivě adaptován pro potřeby Lesnického učiliště, internátu a závodní školy práce. Po roce 1972 vzniká megalomanský projekt přestavby Veveří na mezinárodní studentské a kongresové centrum. Ze stavby byla naštěstí realizována jen první etapa, a to statické zabezpečení za pomocí rozsáhlých betonových injektáží, mikropilotáží a nástřiků. I ta ovšem hrad a jeho historickou a uměleckou hodnotu těžce poškodila. Po roce 1989 byly nedokončené práce opuštěny a hrad ponechán ve velmi zoufalém stavu.
Po neúspěšných pokusech o pronájem hradního areálu ke komerčnímu využití dnes probíhají rozsáhlé přípravy na celkovou rekonstrukci a znovu zpřístupnění této význačné kulturní památky.