BEČOV NAD TEPLOU I

Počátky Bečova jsou spjaty s křižovatkou důležitých cest, při jejichž průjezdu se vybíralo clo, což Borešovi z Rýzmburka potvrdil v roce 1387 král Václav IV.
Ovšem největšího bohatství se majitelé panství domohli v období od 13. do 16. století těžbou zlatých a stříbrných rud a zejména cínu. Těžba cínu vyvrcholila v první polovině 16. století (renesance). V této době byl český cín považován za nejlepší v Evrpě. Kašpar Pluh z Rabštejna vydal roku 1509 řád pro cínové hornictví, jaký měly už stříbrné doly. Bylo v něm zakotveno místní starší zvykové právo. Bohatství ovšem bylo natolik lákavé, že si na ně začal činit nárok na základě královského cínového monopolu císař Ferdinand I. Protože byl tento monopol uplatňován po celém království, o své výnosy z dolů stříbrných se začali obávat také Šlikové a situace nakonec přispěla k prvnímu stavovskému povstání i k tzv. Šmalkaldské válce. Nepříliš velká ochota ostatních stavů byla příčinou malé zemské hotovosti a následně i porážky v bitvě u Mühlberka v r. 1547. Nejbohatší část dolů a lesů si císař ponechal (z toho pozdější název oblasti "Císařský les"), ale rozvoj měst na základě těžby z cínových dolů a cínařství pokračoval. Časem byly popsány i složité báňskoprávní předpisy.
Cín se ovšem těžil nejen hlubinným dolováním, ale i rýžováním. Rýžoviště se přidělovala obdobným způsobem jako hlubinné doly. Cínová rýžoviště zabírala do 17. stol. celkem asi 250 ha.