Dačice

Dačice
Nejstarší písemná zmínka o osadě tohoto jména je vedena v Želivské kronice a hovoří o olomouckém biskupovi Pelhřimovi, který roku 1183 světil moravskému markraběti Konrádu Ottovi v Dačicích nový kostel.
Nová kapitola historie Dačic je od roku 1459 spojena s rodem Krajířů z Krajku. Za jejich vlády se gotická tvář města změnila v renesanční. První zmínka o novém zámku se objevuje roku 1591 v souvislosti se stavbou domů na horním náměstí. Stavebníkem zámku byl Oldřich Krajíř z Krajku a stavitelem italský mistr Francesco Garrof de Bissone, rovněž autor renesanční zvonice farního kostela sv. Vavřince. Zámek po vymření Krajířů roku 1600 často střídal majitele, několikrát vyhořel a teprve za vlády Osteinů se přikročilo k jeho opravě. Vedl ji v letech 1732 až 1733 stavitel Francesco Camelli spolu s místním mistrem Janem Nevídalem. V roce 1809 vymřeli Osteinové a dačické panství získali Dalbergové. S jejich jménem je spojená poslední stavební úprava, která určila zámku jeho dnešní klasicistní úpravu. V letech 1832 – 1833 proběhla přestavba interiéru pod vedením vídeňského architekta Karla Schlepse. Posledními držiteli dačického zámku byl s Dalbergy spřízněný rod Salmů, který vlastnil zámek až do roku 1945.