Strahovský klášter III

Ke konci třicetileté války je klášter znovu vypleněn a vyloupen, a to finským plukem švédské armády. Mnoho precios z kostela a rukopisů a knih z knihovny vzalo při této události za své. Stavební obnova kláštera započíná po skončení války a opat Franck přestavuje poškozenou prelatury a staví nový špitál sv. Alžběty. Za opata Jeronýma Hirnheima je v roce 1679 dokončen knihovní sál, dnešní Teologický. V barokním stylu pokračuje v 18. století přestavba kláštera: vzniká nový letní refektář, přestavuje se pivovar a hospodářské zázemí kláštera. Ještě jednou zasáhla do dějin kláštera válka. A to v roce 1742, kdy byl celý areál poničen bombardováním za francouzského obléhání Prahy. Po něm nastává obnova původní středověké stavební substance v barokním duchu.
Poslední velkou stavební aktivitou v areálu kláštera je stavba nového knihovního sálu, dnešního Filosofického za opata Václava Mayera. V této podobě vydržely objekty v podstatě až do padesátých let minulého století, kdy po sistaci klášterů komunistickým režimem začal důkladný archeologický průzkum celého areálu a zároveň byla velice citlivým způsobem obnovena alespoň zčásti románská podoba kláštera. Po roce 1989, kdy se do kláštera opět vrátili premonstráti byla započata nákladná rekonstrukce celého areálu, která vlastně pokračuje dodnes.