Frýdlant

Frýdlant patří k nejvýznamnějším památkovým celkům v Čechách. Areál představuje velmi cenné spojení dvou architektonických útvarů – středověkého hradu a renesančního zámku. Vznik hradu Frýdlant spadá do poloviny 13. století. Jeho prvními majiteli byli Ronovci.
První renesanční stavby, ovlivněné tzv. saskou, respektive lužickou architekturou s mnohými gotickými návraty, provedli páni z Biberšteinu, držící panství od konce 70. let 13. století do roku 1551. V letech 1552 – 1558 spravovala panství jako odumřelé léno královská komora. V roce 1558 koupil Frýdlant Friedrich z Redernu, jeden z nejpřednějších slezských šlechticů.
K významné stavební aktivitě v renesančním duchu došlo až za vlády Melchiora z Redernu po roce 1582, který z Frýdlantu vytvořil rodovou rezidenci. Po Bílé Hoře zkonfiskovaný majetek Redernů koupil v roce 1622 Albrecht z Valdštejna, generál císařských vojsk a jedna z nejvýznamnějších osobností třicetileté války. Učinil jej centrem nového vévodství, i když hlavní rezidence byla přemístěna do Jičína.
Po prvních náznacích romantické novogotiky, které lze sledovat již roku 1805 (portál s pylony), byly sneseny renesanční štíty a sgrafita zabílena.
Původní podoba gotického hradu se do dnešních dnů nedochovala ve své celistvosti. Dnes vidíme hrad jako mohutnou dvoupatrovou stavbu kolem malého nepravidelného nádvoří, kterému dominuje velká válcová věž.