Grabštejn

Grabštejn
Ve 13. století vystavěn jako gotický hrad nedaleko trojmezí Čech. Lužice a Dolního Slezska, mezi Jizerskými horami a Ještědem, přimknut k starobylému Hrádku nad řekou Nisou.
Grabštejn sloužil ke knotrole významného cestovního uzlu do Čech, v hraničním místě, kde se i dnes dotýkají hranice tří států, České republiky, Německa a Polska. Cestu pod hradem můžeme považovat za jakousi páteř frýdlantského vévodství. Lze v ní rozpoznat bezkonkurenčně nejefektivnější spojnici mezi dánkým králem Kristiánem IV. na severu (případně i švédským králem Gustavem Adolfem) a císařem Ferdinand:tem II. ve Vídni. V době frýdlantského knížectví jsou to válčící strany - je taková pozice mezi dvěma evropskými ohnisky handicapem? Pro někoho možná. Válka, stejně jako mír, je však pro Albrechta z Valdštejna zdrojem možností. Vojensky významného Grabštejna se ve třicetileté válce Valdštejn pochopitelně zmocní a připojí jej k frýdlantskému panství. Po jeho smrti a v nastalých zmatcích posledního období války byl hrad obsazen švédskou posádkou, která odtud ovládala okolí až do uzavření míru v roce 1648. Z rozkazu císaře byly proto Grabštejn ve druhé polovině 17. století pobořeny hradby, aby se napříště nemohl stát nepřátelskou pevností.
Všechny pozdější úpravy souvisejí s dokončením proměny sídla v půvabný zámek jsou spojeny především s rodem Clam-Gallasů.