Orloj II

Orloj II
Nejoblíbenější součást orloje tvoří sochy dvanácti apoštolů, defilující v okéncích pod stříškou vždy v každou celou hodinu. Každý z nich svírá svůj atribut: svatý Petr klíč, Matěj sekeru, Jan kalich, Ondřej i Filip kříž, Jakub valchu, Pavel knihu, Tomáš kopí, Šimon pilu, Tadeáš desky, Bartoloměj kůži a Barnabáš svitek. Při válečném požáru Staroměstské radnice v květnu 1945 byly zničeny dřívější postavy, zhotovené E. Veselým (zatímco ještě starší, zčásti zachované originální figury z raně barokního období jsou nyní uloženy v Muzeu hlavního města Prahy jako vzácný exponát). Dřevěné kolorované sošky, které na orloji spatříme v současnosti, vytvořil v roce 1948 nadaný český sochař a řezbář Vojtěch Sucharda. Při prohlídce historických sálů Staroměstské radnice se návštěvníkům v rámci expozice naskýtá i velmi netradiční pohled na orloj: z odvrácené strany – přes skleněnou přepážku do komůrky s dvanácti apoštoly.
Za pozornost ale stojí i další, vnější pohyblivé figury, znázorňující smrt, lakomce, Turka, marnivce a kohoutka. Strašidelnému kostlivci byla odpradávna připisována čarovná i věštecká moc. Podle legendy prý vždy, když se Smrtka pokazí, přicházejí zlé časy. Nepříznivou sudbu údajně může zvrátit pouze nevinný hoch, narozený právě na Nový rok. Není to však nikterak jednoduché: když je opravený orloj uveden opět do pohybu, chlapec musí o půlnoci přeběhnout od Týnského chrámu ke Staroměstské radnici. Dokáže-li být u orloje včas – ještě před posledním úderem hodin – odvrátí neštěstí od celé země.