Pražské Jezulátko

Milostná soška Pražského Jezulátka, podle níž bývá lidově označován i celý kostel Panny Marie Vítězné na Malé Straně, patří k největším pokladům i turistickým magnetům hlavního města České republiky. Půvabná vosková figurka Ježíška pochází ze Španělska, odkud ji do Čech přivezla šlechtična Marie Manrique de Lara, provdaná za Vratislava z Pernštejna. Sošku podle staré rodinné tradice věnovala dceři Polyxeně z Lobkovic, která ji pak v roce 1628 svěřila pražským karmelitánům (jelikož neměla ženského potomka, jenž by ji zdědil).
Převor nejprve umístil Jezulátko v oratoři v klausuře a řeholníci se k němu modlili za pokoru i hmotnou pomoc klášteru, jenž v té době živořil. Od chvíle, kdy voskový Ježíšek překročil práh kláštera, vskutku nastaly změny k lepšímu a karmelitánům dokonce pomohl i sám císař Ferdinand II. Když ale za třicetileté války soška zmizela, klášter počalo stíhat jedno neštěstí za druhým. Řeholníci museli uprchnout, vedlo se jim zle a až v roce 1638 se do vydrancovaného kostela mohli vrátit. Tehdy jeden z nich – zbožný páter Cyril – začal usilovně pátrat po ztraceném Jezulátku. Když ho přece jen našel, bylo špinavé a napůl rozbité. Tu zaslechl tichý hlas: „Smilujte se nade mnou a já se smiluji nad vámi! Čím více mne budete ctít, tím víc vám budu žehnat!“ Cyril ihned podnikl nezbytné kroky k nápravě a za přispění bohatého vojenského komisaře, který dal z vosku zhotovit ztracené ručičky, sošku opravil.