Wednesday, December 19, 2007

Potomci Ludmily a Bořivoje

Ve šťastném manželství Ludmily a Bořivoje se narodili tři synové a tři dcery. Po smrti Bořivoje (asi roku 889) vládl jejich syn Spytihněv a pak Vratislav. Kněžna Ludmila však velice bedlivě sledovala vývoj událostí a podle potřeby do něj zasahovala. Po smrti knížete Vratislava (roku 921) čeští velmožové rozhodli, že za nezletilého Václava bude vládnout jeho matka Drahomíra a babičce Ludmile svěřili Václava i Boleslava na vychování; tím Ludmila získala i určitý podíl na vládě. Mezi Ludmilou a její snachou Drahomírou však vznikl rozpor – Ludmila zdůrazňovala spojenectví českého křesťanského státu s křesťanskou říší německou, Drahomíra se přikláněla ke spojenectví s pohanskými Lutici. Ludmila musela odejít z Prahy na Tetín. Avšak Drahomíra, aby si skutečně zajistila svou vládu, nechala jedenašedesátiletou Ludmilu 16. září roku 921 zavraždit. Vikinští rádci Drahomíry Tuna a Gomon ji uškrtili provazem nebo jejím vlastním závojem. Avšak politické rozpory tím neskončily a pokračovaly i za vlády knížete Václava. Po své smrti žila dál Ludmila jako světice a mučednice v legendách. Její vnuk, kníže Václav, nechal její ostatky v roce 925 přenést z Tetína do Prahy, kde byly uloženy v bazilice sv. Jiří. O svatořečení tehdy rozhodovala hlavně vůle knížete, souhlas arcibiskupa a zbožná úcta lidu. Ke křesťanským ctnostem pak přistupovaly i divy a zázraky. Z Ludmilina hrobu už na Tetíně prý vycházela líbezná vůně, nemocní se tam uzdravovali, a její tělo i roucho byly nalezeny neporušené...

0 Comments:

Post a Comment

<< Home