Kontakty Slezska a Česka ve středověké kultuře

Vzájemné kontakty Slezska a dalších zemí České koruny na poli výtvarného umění v období 14.-18. století přibližuje současná výstava, k jejíž organizaci se spojila Národní galerie v Praze s Muzeem mědi v Lehnici a Vratislavskou univerzitou, kde se tato idea původně zrodila. Odborným vkladem a zápůjčkami dále přispělo několik desítek muzeí, církevních institucí i soukromých majitelů z Česka, Polska, Slovenska, Maďarska a Německa. Výstava a její obsáhlý katalog jsou výstupy z rozsáhlejšího projektu, jehož smyslem je představit Slezsko jako klíčovou kulturní oblast střední Evropy.
Mnohá díla jsou na výstavě veřejně vystavena vůbec poprvé, jiná jsou tu zařazena do nového a překvapivého kontextu. Poprvé po dlouhé době se zde např. scházejí všechny dochované gotické desky oltáře z Vyššího Brodu (kolem 1440), chované dnes v Praze a v Budapešti. Své místo v jihlavském kostele na dobu výstavy zcela mimořádně opustila i jedna z nejkrásnějších soch tzv. krásného slohu, kamenná Sv. Kateřina.

Štefánikova hvězdárna

Štefánikova hvězdárna
Prvním přístrojem zakoupeným pro hvězdárnu roku 1921 byl velký a na svou dobu moderní "hledač komet" od firmy Zeiss, určený (jak již název napovídá) pro pozorovaní komet a slabých mlhovin. Roku 1928 nabídla vdova po vídeňském selenografovi Konigovi Společnosti dvojitý Zeissův astrograf (za tehdejších 80 000 korun), který se roku 1930 stal hlavním dalekohledem hvězdárny. Oba přístroje se používají dodnes. V roce 1976 byl ve východní kopuli instalován zrcadlový dalekohled typu Maksutov-Cassegrain, opět od firmy Zeiss. Východní kopule hvězdárny používaná pouze pro odbornou činnost byla v roce 1999 osazena moderním zrcadlovým dalekohledem firmy Meade o průměru zrcadla 40 cm.
V současnosti je Štefánikova hvězdárna kulturním a odborným zařízením zaměřeným především na popularizaci astronomie a příbuzných přírodních věd. Tím nejzajímavějším, co hvězdárna může nabídnout, jsou bezpochyby veřejná pozorování denní i noční oblohy, probíhající za jasného počasí po celý rok. Pozorování vesmírných objektů jsou doprovázena odborným výkladem zaměstnanců a demonstrátorů hvězdárny.

Štefánikova hvězdárna I

Štefánikova hvězdárna stojí v petřínských sadech u Hladové zdi, vybudované v době panování Karla IV. "Zřízení lidové observatoře astronomické v Praze, knihovny a čítárny, přístupné nejširším kruhům, šíření a popularisování výsledků moderní astronomie" byly hlavními cíli České astronomické společnosti, založené roku 1917.
Společnost, sdružující zájemce o astronomii z nejširších vrstev obyvatelstva, dosáhla svého hlavního cíle - vybudování hvězdárny - až po jedenácti letech. Z finančních prostředků, poskytnutých pražským městem, byla nová hvězdárna vybudovaná na místě obecního domku č. 205. Slavnostní otevření hvězdárny pro členy Společnosti proběhlo 24. června 1928, veřejnosti byla zpřístupněna o rok později. Hvězdárna měla původně jen současnou "východní" kopuli, "hlavní" a "západní" kopule byly přistavěny v roce 1930. Současnou podobu získala hvězdárna při rozsáhlé rekonstrukci v polovině sedmdesátých let, po které byla znovuotevřena veřejnosti roku 1976. Od roku 1979 je Štefánikova hvězdárna součástí Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Kromě Štefánikovy hvězdárny a planetária v pražské Stromovce patří k HaP ještě menší hvězdárna v Praze 8 Ďáblicích a společné pracoviště s HaP v Českých Budějovicích - Koperníkova kopule na Kleti u Českého Krumlova

DENDROLOGICKÁ ZAHRADA V PRŮHONICÍCH

DENDROLOGICKÁ ZAHRADA V PRŮHONICÍCH
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ) je založen na historickém vzniku panství hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy, které Čs. stát odkoupil prostřednictvím ministerstva zemědělství v roce 1927. Ústav navázal ve své činnosti na zahradnické tradice spjaté zejména s budováním přírodně krajinářského Průhonického parku od roku 1885 a s činností Dendrologické společnosti a její Spolkové zahrady v Průhonicích od roku 1909. Od doby založení zahradnického výzkumu v roce 1927 až do dneška trvá nepřerušená kontinuita ústavu v problematice zahradnické výroby a uplatnění zeleně v sídlech a krajině, v těsném spojení se zahradnickou a sadovnicko-krajinářskou praxí. VÚKOZ ve své více než sedmdesátileté existenci vždy zastával úlohu výzkumné, odborné, informační, poradenské a osvětové činnosti oboru okrasného zahradnictví s celostátní působností. Můžeme říci, že VÚKOZ převzal od Dendrologické společnosti Rakousko-Uherska a Československé republiky tradici povznášet kulturní vědomí významu sadovnictví a krajinářství v duchu národních tradic, které v Průhonicích byly rozvinuty zvláště v posledních dvaceti letech do širšího pojetí jejich významu pro ochranu a tvorbu životního prostředí.