Monday, September 24, 2007

Nová sezona v Rokoku

Divadlo Rokoko uvede v nové divadelní sezonuě rakouskou tragikomedii V jáměod dramatika Felixe Mitterera.
Děj tragikomedie se odehrává ve druhé polovině 30. let 20. století, kdy vstupuje do čela politického a společenského dění v Německu nacismus. Berlínský židovský herec Arthur Kirsch je vyhnán svými kolegy z divadla, je nucen opustit svou profesi i ženu herečku, jeho život se ocitá v troskách. Touha po pomstě ho vede k zoufalé, leč smrtelně nebezpečné lsti. Přímo do jámy lvové - do nacisty ovládaného divadla - se totiž vrací přestrojen za tyrolského horala a chce zde za každou cenu hrát. Používá vlastní horalskou řeč, které nutí diváky k smíchu. Dokonalý převlek za prototyp árijce, samorosta Benedikta Höllrigla, publikum na berlínském jevišti doslova fascinuje. Höllrigův výjimečně přirozený talent zaujme dokonce i samotného Goebbelse. Přestrojený Kirsch nezahálí a používá proti bývalým kolegům jejich vlastní zbraně: odhaluje v jejich vzorně německých tvářích židovské rysy a ukazuje na nízkost a nesmyslnost nacistické ideologie.

Saturday, September 15, 2007

Hradec nad Moravicí

Hradec nad Moravicí
Hradecká ostrožna je trvale osídlena již od doby kolem 2000 př. n. l. Další výstavba byla v podobě velkorysého gotického hradu, obklopeného důmyslnou fortifikační zástavbou.
V roce 1585 získal zdejší zboží Kašpar Pruskovský z Pruskova do dědičného majetku a současně zahájil přestavbu hradního areálu na renesanční sídlo s okrasnou zahradou a lesoparkem. V roce 1778 přešlo hradecké panství na pruskou knížecí rodinu Lichnovských z Voštic, kteří zámek celkově přizpůsobily soudobému empírovému rázu. Rozsáhlou proměnu hlavní obytné budovy doprovázelo ve 2. polovině 19. století rozšíření areálu o novogotický Červený zámek s konírnami, kočárovnou a hradební zdí. V držení hradeckého panství se vystřídalo osm knížat a hrabat Lichnovských v šesti generacích. Každý z nich byl individualitou mimořádného vzdělání, zájmů, schopností a vybraných styků. To vše nemohlo nepoznamenat společensko-reprezentační postavení hradeckého zámku i spektrum a úroveň jeho sbírek. Vedle panovníků, hodnostářů evropských dvorů, politických a společenských celebrit hostil také mnohé veličiny kulturního světa. Hradec navštívili mj. Ludwig van Beethoven, Ferenz Liszt, Josef Mánes, G. Hauptmann, H. v. Hoffmannstahl, K. Kraus a Lisztova dcera Cosima Wagnerová. Přátelské vztahy udržovali Lichnovští s W. A. Mozartem, N. Paganinim, A. von Humboldem, V. Hugem, R. M. Rilkem, M. Twainem, P. Picassem či O. Kokoschkou.

Wednesday, September 05, 2007

Janův hrad

Janův hrad
Umělá hradní zřícenina byla vystavěna v letech 1807–1810 podle projektu liechtensteinského stavitele Josefa Hardmutha a jejím stavebníkem byl kníže Jan Josef I. z Liechtensteina, vládnoucí kníže od roku 1805.
Janův hrad byla ovšem nazvána na počest jiného Jana, Jana I. z Liechtensteina, který získal roku 1370 lednické panství. Výstavba rytírny se tak stala oslavou hrdinských skutků tohoto středověkého rytíře a zároveň na počátku 19. století velmi módní připomínkou starobylosti rodu.
Janův hrad byl vybudován na okraji Lednicko-valtického areálu u lovecké obory, na místě obtékaném ze tří stran řekou Dyjí. Sloužil jako lovecký zámeček. Stavba je tvořena čtyřmi nárožními vežemi, každá z nich na jiném půdorysu. V 1. patře se nachází velký Rytířský sál, v němž se konaly hostiny a lovecké slavnosti. Ve věžích jsou pak salonky. Na jižní věži je vyhlídka do okolí.