Sunday, August 26, 2007

Hazmburk

Mezi výzrazné dominanty Českého středohoří řadíme zříceninu hradu Házmburk nedaleko města Libochovice. O jeho počátcích neexistují přesné údaje a historická tvrzení se v tomto případě velmi různí. Hrad vystavěli Lichtenburkové před rokem 1292; z velké části pravděpodobně stál již roku 1335, kdy ho získal Jan Lucemburský a vzápětí prodal Zbyňku Zajíci z Valdeka. Zajícové z Házmburka patřili, hlavně ve 14. a 15. století, k nejmocnějším rodům v království a jejich sídelní hrad Házmburk byl významnou oporou krále a církve, což se projevilo zejména v období husitských válek. Tehdy se dokonce uvažovalo o tom, zejména díky pevnosti a nedobytelnosti hradu, že zde budou uschovány kostelní poklady z Pražského hradu. Husité se hrad pokoušeli dobýt třikrát, a to v letech 1424, kdy po neúspěchu vypálili nedaleké Libochovice, poté v letech 1429 a 1431 opět neúspěšně. Od konce 15. století význam hradu upadal, zejména proto, že Zajícové přesídlili do svého sídla v Budyni nad Ohří, kde vybudovali honosný renesanční zámek. Zajícové Házmburk drželi až do roku 1558, kdy ho již jako pustý prodali Lobkowiczům. Od té doby chátral a dnes jeho zašlou slávu připomíná pouze zřícenina.

Thursday, August 23, 2007

Vranov nad Dyjí

Předchůdcem dnešního zámku ve Vranově nad Dyjí byl hrad založený na strmém ostrohu nad řekou Dyjí nejpozději v 11. století, a to jako součást podyjské obranné soustavy. Původně byl zeměpanský, od 14. století se v jeho držení střídaly různé šlechtické rody.
V roce 1614 získali Vranov Althannové. Ti zde od roku 1687 organizovali přestavbu středověkého hradu na velkolepé barokní sídlo. Projektantem umělecky nejhodnotnějších částí zámku kaple a sálu předků byl vynikající rakouský architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu. Sál předků vyzdobil monumentálními freskami Johann Michael Rotmayr, autorem sousoší na schodišti je Lorenzo Mattieli.
V 70. letech 20. století byl zámek nákladně opraven. Jeho interiéry dokumentují (s výjimkou barokního sálu předků a kaple) kulturu vranovského šlechtického bydlení konce 18. a celého 19.století. Sály doplňují ukázky z produkce místní keramické manufaktury.
Vranovský zámek, situovaný v první, nejpřísněji chráněné zóně Národního parku Podyjí, je obklopen mimořádně hodnotným přírodním prostředím. Mezi zajímavé turistické cíle patří drobné historické stavby bývalého zámeckého lesoparku, především pak nedaleká středověká zřícenina Nového Hrádku.

Tuesday, August 21, 2007

Třeboň – Schwarzenberská hrobka Domanín

Třeboň – Schwarzenberská hrobka Domanín
Stavba započala roku 1874 vybudováním složitého systému odvodnění vlastní hrobky, zapuštěné pod úrovní terénu. Kanál, široký 60 cm a hluboký 2 metry, odváděl vodu od stavby a provzdušňoval cihelné zdivo, omítnuté zvláštní směsí starého hašeného vápna, říčního písku, sádry a vodního skla, zajišťující stavbě impregnaci. Cihly, používané na stavbu, se pálily ve zvláštní cihelně za mimořádně vysokých teplot, zajišťujících cihlám vysokou tvrdost a odolnost vůči vodě.
V roce 1877 byly práce na hrobce zcela dokončeny. Okrouhlá novogotická stavba ve tvaru pravidelného šestiúhelníku s předsunutou věží a majestátním dvouramenným schodištěm je dvoupodlažní. Vlastní hrobka má podle tehdejších předpisů samostatný vchod, neprůhledná malá okna a vnitřní cirkulaci vzduchu.
Střízlivý prostor kaple, zasvěcené Božskému Vykupiteli, byl vyzdoben oltářem z bílého pískovce, sádry a istrijského mramoru od sochaře Josefa Pokorného. Na ostění oken a dveří byl použit mušlový vápenec, dovezený na stavbu jak z Českého ráje, tak z rakouských nalezišť. Lampy a bohoslužebné náčiní v novogotickém stylu bylo zhotoveno z tehdy módní slitiny zinku, cínu a bronzu a dovezeno z Vídně, malované okenní tabulky včetně osazení do olova dodala firma Steffens z Českých Budějovic.

Monday, August 06, 2007

Landštejn

Landštejn
Opěrný bod moravských Přemyslovců na neklidné zemské stezce do Vitorazska vznikl na počátku 13. století. Záhy jej získali Vítkovci, píšící se podle hradu jako páni z Landštejna. Nejstarší románskou část hradu s palácem vloženým mezi dvě obranné věže rozšířili dostavbou gotického opevnění s obytnou věží. Od roku 1381 drželi Landštejn Krajířové, kteří za téměř dvě stě let panování podstatně zesílili opevnění a vybudovali kolem pětiúhelného nádvoří výstavné renesanční paláce. Roku 1771 zapálil blesk jednu z věží a hrad vyhořel. Dnešní Landštejn je jednou z nejzachovalejších ukázek středověkého fortifikačního systému. Nejstarší románská část hradu s palácem vestavěným mezi dvě obranné věže je v Čechách ojedinělá. Dispozici s nepravidelným pětibokým půdorysem původně obklopoval široký příkop. Pozdější dostavba gotického opevnění s obytnou věží donjonem rozšířila hrad o další nádvoří. Vznosný čtyřpatrový palác Krajířů z Krajku s renesančním opevněním a barokní dělostřelecké bašty pak uzavírají průřez stavebními styly čtyř vývojových etap.